
Zahrada je dekorace
Jak příjemné je posezení na lavičce nebo jen tak na uříznutém špalku. Stačí se jen schovat do vysokých květů, pozorovat čmeláky a včely, jak poletují a nasedají na ty rozkvetlé skvosty.
A večer, když cvrček ladí tu svou hudbu, slunce zapadlo za horizont a objevují se hvězdy. Jak je příjemné posedět, tiše, s chodidly v teplé trávě. Nechat plynout myšlenky a vnímat vůně trávy, květů, teplé vůně tlejícího kompostu.
To jsou nezapomenutelné chvíle, které jsou tak vzácné, že stojí za to o ně pečovat.


Zahrada je trvalá, úporná a systematická práce
To je pravda. Pokud se zakládá na denní péči, je výsledkem vždycky nádhera. Ta cílená udržovanost je vidět. Nemluvíme tu jen o sekání trávy a zarovnávání křovin. Můuvíme tu o pletí, zalévání, výsadbě, rozmnožování trsů, sbírání škůdců. Zahrada je neustálý boj s ostatními živočichy, kteří netuší, že my jsme tu ti, co určují, jak to bude.
Tento boj není jen s plevelem, který by rád obsadil každé volné místečko. S mravenci, co si dali tolik námahy, aby vynesli mšice do dvoumetrové výšky na stromek, aby zde cucaly mízu.
Je to také nekonečný boj s časem, puchýři, sháněním sklenic na zavařování, sklízení nekonečných metráků zeleniny, která se skvěle urodila. Jsme samostatní bojovníci za čerstvé domácí potraviny, které ostatní členové rodiny neocení, protože už ochutnali všechny varianty.
Přírodní zásahy v podobě sucha, náhlých nízkých teplot, dlouhých dešťů, to vše je boj. Ale když se zdá, že alespoň chvíli vyhráváme, je to nádherný pocit. Jdeme do toho zas.
Zahrada je pro všechny
Je potřeba se smířit s tím, že v zahradě nebudeme sami. Když své oblíbené záhony sdílíme se včelami, je to fajn. Když přiletí motýl, je to ještě lepší. Když je všude slimák, ten veliký, je to už nekonečný boj.
A když se najde zajíc, je to zpestření. Když zabloudí divoké prase, je to pohroma. Myši, tak to je klasika. Kde jsou myši, jsou brzy i dravci, tedy se to krásně vyrovnává. Ježek, ten je vítán. Lasička taky. Máme tu i tchoře a líbí se mi. Ale nejvíc fandím krtkovi.

Sušené rostliny a byliny
Nejlépe voní ty čestvě nasušené. Sušíme celé rostliny pro estetiku. A nebo sušíme byliny pro užívání.
Mnohé rostliny se ze zahrady mohou rovnou jíst. Nejen ty ušlechtilé, ale i divoké. Do měsíce června lze využívat zahradu naplno. V syrovém nebo nasušeném stavu.
Co se týká listů a celých rostlin, pro vnitřní použití, je pro mě hraniční termín “na svatého Jana”