Když brzy rano vstáváš, své náladě hned máváš.Zajdeš brzy do lesa, kde vzkvétá tvoje noblesa. Nasbíráš si borůvky, ty malé modré potvůrky,po ceste domů, možná se trochu zmáčíš, však už přece do domu kráčíš,déšť je jako sladké pohlazení.Však není to jako omlazení, doma poté oschneš, tak si rychle pospěš. Lidé na tě čekají a na strýmu te hledají, na čajíček není čas.Tak rychle nalaď hlas, prstíčkem to honem zapni a černý svetr si napni.Komentáře létají, nikdo se s ničím netají, nezapomeň na radu na závěr a vyfoť láhve uzávěr – Toď je úkol týdne. Kdopak ti to nabídne. To je konec strýmu, tak ať nechytneš rýmu. Marian Pelichovský – nadšený…